Biometanu nahrává rostoucí cena a nedostatek zemního plynu

Spotřebu také akcelerují globální ekologické tlaky na energetiku, aby přešla na zemní plyn, který při spalování uvolňuje o 45 až 55 % emisí skleníkových plynů méně než uhlí. V důsledku těchto faktorů se celosvětový roční objem spotřebovaného plynu za posledních deset let zvýšil o více než pětinu a v minulém roce dosáhl 3823 miliard metrů krychlových². Podle prognózy analytiků McKinsey Global Energy Outlook 2050³ bude zemní plyn jediné fosilní palivo, u kterého se očekává růst spotřeby po roce 2030, přičemž jeho vrchol bude v roce 2037.

Jednou z možností, jak částečně uspokojit poptávku po plynu, je navýšení výroby biometanu z bioplynu. Ten je plnohodnotnou náhradou zemního plynu a v EU se ho v 730 biometanových stanicích ročně vyrobí zhruba 2 miliardy krychlových metrů. U nás je zatím jediná stanice s roční produkcí zhruba 1,3 milionu kubíků biometanu. Podle plánů Ministerstva průmyslu a obchodu by se ale do roku 2030 u nás mělo vyrábět 500 miliónů kubíků biometanu ročně. Komora obnovitelných zdrojů dokonce uvádí možnou výrobní kapacitu českých bioplynek okolo 750 milionů krychlových metrů biometanu ročně, což by nahradilo zhruba 9 procent celorepublikové spotřeby zemního plynu.

S biometanem se počítá jako s obnovitelným zdrojem energie hlavně pro dopravu. Národní akční plán čisté mobility počítá, že u nás bude v roce 2030 jezdit 55 tisíc vozidel, které spotřebují zhruba 200 milionů metrů krychlových plynu. Česká republika má tedy více jak trojnásobný potenciál výroby biometanu, který by mohl zemní plyn v dopravě zcela nahradit. A zbylý biometan by se mohl využít k dekarbonizaci energetiky a průmyslu.

Aby se všechny vize o nasazení biometanu naplnily, bude se muset minimálně 200 bioplynových stanic vybavit zařízením na výrobu biometanu, což vyžaduje nemalé investice. Poslední dotace na úpravu bioplynu na biometan a jeho vtláčení do sítě byla ovšem vyhlášena v červnu 2020 v rámci programu Nízkouhlíkové technologie a bylo v ní alokováno 100 miliónů korun. A Národní plán obnovy ani Modernizační fond s podporou biometanu nepočítá. 

Novela zákona o podporovaných zdrojích energie (POZE) nastavuje maximální dotaci výroby biometanu ve výši 1700 korun za megawatthodinu, což je na hranici rentability. Hospodářský výsledek záleží na kvalitě vstupních surovin, výrobním procesu, technologii a množství zpracovávaného plynu. Pro provozovatele bioplynových stanic, nebo pro zájemce o výstavbu nových to představuje riziko ztrátové výroby a nenávratnost investice. „Aby byl biometan soběstačný bez provozní podpory, musela by se cena zemního plynu ještě minimálně zdvojnásobit,“ tvrdí místopředseda České bioplynové asociace Jan Matějka, „navíc při výrazně nižším růstu cen elektřiny, jinak provozovatelé bioplynových stanic zůstanou u výroby elektrické energie a tepla. Další podmínkou je jednoduchý a transparentní systém obchodování s biometanem, resp. zárukami původu, o jehož vznik se snaží mimo jiné projekt REGATRACE z evropského programu Horizon 2020, v němž Česká bioplynová asociace aktivně působí.“

Zdroj: Vlastimil Pavlíček, www.ekolist.cz + CzBA

Zdroje:

​1) Kurzy.cz, PXE- Zemní plyn. Dostupné na https://www.kurzy.cz/komodity/pxe-zemni-plyn-graf-vyvoje-ceny/
2) BP, Statistical Review of World Energy 2021. Dostupné na https://www.bp.com/content/dam/bp/business-sites/en/global/corporate/pdfs/energy-economics/statistical-review/bp-stats-review-2021-full-report.pdf
3) McKinsey, Glogal Energy Outlook 2050. Dostupné na https://www.mckinsey.com/industries/oil-and-gas/our-insights/global-gas-outlook-to-2050