ČTK: Bioplynové stanice by mohly kvůli neúrodě kukuřice využít i pšenic

Siláž z kukuřice je podle Matějky základní surovinou pro polovinu z bioplynových stanic, které v Česku loni podle webu CzBA vyrobily 2556 gigawatthodin elektřiny. Úroda kukuřice na siláž a na zeleno by přitom letos měla klesnout zhruba o polovinu, odhadla v srpnu Agrární komora.

Podle komory jsou ve výhodě podniky, které mají vlastní hospodářská zvířata a půdu. Bioplynové stanice pak mohou zásobovat kejdou nebo odpadem z rostlinné výroby, jako jsou chřásty cukrové řepy či klíčky brambor. Ostatní provozovatelé by museli siláž nakupovat, a právě proto je možné, že začnou využívat také pšenici.

„Zpracování potravinářských komodit je jednoznačně proti základní filozofii Agrární komory, co se týče využití zemědělské produkce,“ uvedla mluvčí komory Dana Večeřová. V minulosti se podle ní zrno v bioplynových stanicích nikdy nevyužívalo, ani když byla cena pšenice poloviční než v současnosti. Krmná nyní stojí na brněnské potravinové burze nad 3700 korun za tunu.

V bioplynových stanicích se sice někdy používají také obiloviny sklizené na zeleno před dosažením plné zralosti, těmi se ale letos podle Matějky podniky nejspíš nezásobily, protože nikdo před létem nemohl tušit dopady sucha na kukuřici. „Teď bych řekl, že alternativ moc není,“ řekl Matějka. Spolu se zrním by se mohla sice zplyňovat sláma, ta ale energeticky není příliš výhodná. Využití samotného obilí bude ovšem podle místopředsedy bioplynové asociace technologicky obtížné, takže provozovatelé budou nejspíš kombinovat zrno se siláží.

Bioplyn se na celkové výrobě energie v letošním březnu podílel 2,8 procenty, podíl bioplynu na celkové výrobě energie z obnovitelných zdrojů dosahoval téměř 24 procent. Sucho letos způsobilo problémy nejenom porostům kukuřice, ale i chmelu, pícninám, ovoci a zelenině. Naopak sklizeň obilí byla nadprůměrná.

Zdroj: E15.cz