Energetická soběstačnost a OZE

Do tohoto konceptu zapadají i projekty, které pomáhají obcím k větší energetické soběstačnosti s využitím obnovitelných zdrojů energie. Typickým příkladem jsou například moderní kotelny na biomasu, které zpracovávají lokální zdroje biomasy jako je štěpka nebo sláma. Podporu takovýchto energeticko - ekologický systémů, k jejichž budování se EU zavázala, aktuálně řeší dotační titul od Ministerstva průmyslu a obchodu (dále jen MPO): OZE3 s alokací 280 mil. Kč. Z toho je vyčleněno 140 mil. pro bioplynové stanice, 50 mil. pro kombinovanou výrobu, 50 mil.na energii z biomasy a 40 mil. pro malé vodní elektrárny. Podpora projektů na využití biomasy pro výrobu tepla je podle velikosti podniku 60 - 80% na vícenáklady oproti běžnému zdroji. Důležité je, že díky podpoře Českému sdružení pro biomasu se podařilo zrušit zákaz čerpání souběhu investiční a provozní podpory u bioplynových stanic (dále jen BP).

Bioplynové stanice aneb: „Kam s nimi dál“?

V „raném věku“ budování bioplynových stanic v ČR, kdy se začalo vyvíjet a formovat celé nové odvětví, byla dotačně podpořena celá řada projektů. V těchto „překotných“ dobách byl pohled na věc mírně odlišný a otázky udržitelnosti a oběhového hospodářství se neřešily tak komplexně, jako nyní. Řešily se spíše praktické záležitosti a provozovatelé teprve získávali zkušenosti a učili se.  Ke konci minulého roku 2016 bylo evidováno v ČR 567 BP stanic s instalovaným výkonem 360 MW (Zdroj: Czba.cz).Bioplynové stanice jsou pod drobnohledem a celé odvětví stojí před otázkou, zda bude možné stanice provozovat i po skončení dotačních podpor. Mohli bychom se poučit u našich sousedů v Německu a Rakousku, kde se toto odvětví nastartovalo o něco dříve. Zde došlo vlivem soutěžení o substrát a snížením dotační podpory k redukci počtu BP stanic.BP stanice zde slouží nejen jako zpracovatel odpadu, ale i jako místní zdroj tepla a energie pro obce. Často jsou instalovány ve spojení se záložním zdrojem jako jsou například kotelny na biomasu. Provoz moderní bioplynové stanice by měl být co nejvíce soběstačný a stavba jako taková by neměla sloužit jen jako prostředek k vytěžení dotací nebo zpracovávat jen cíleně pěstovanou biomas, kdy se na přední příčky v České republice dostala kukuřičná siláž či cíleně pěstovaná řepka olejka. Bohužel je stále obtížné zpracovávat oproti těmto příkladům jen čisté odpady jako BRKO (biologicky rozložitelné komunální odpady) nebo gastroodpady (odpady vznikající například při přípravě pokrmů v restauračních zařízeních). V ČR máme asi 8 odpadářských BP stanic. Už v tak malém počtu často soutěží o substrát. Kromě toho mají i vyšší provozní náklady oproti zemědělským BP stanicím, které jsou spojené s vyšší mírou opotřebení šneků, náklady na obsluhu atd. Je tedy více než účelné aby se BP stanice v budoucnu orientovaly i na vytvoření funkčního byznys modelu zaměřeného na generování zisku i z prodeje technologického tepla a zásobovat tak dosud mařeným zdrojem svoje okolí, případně zbudovat skleníky nebo sušárny.

Využití dotace OZE 3 na úrovni obce nebo provozovatele BP stanice

Ukázkovým příkladem je například obec Klučenice, kde realizovala v rámci dotací na obnovitelné zdroje energie (OZE 1) firma NRG flex s.r.o. teplovod a vyřešila otázku využití přebytečného tepla z BP stanice náležící společnosti Zemědělské Klučenice a.s. Společnost využívá vyrobenou elektrickou energii k pokrytí spotřeby ve vlastním areálu. Firma NRG flex s.r.o. vytvořila nabídku a představila Obecnímu úřadu a společnosti celý koncept využití zbytkového tepla, vysvětlila ochotně všem zainteresovaným princip technologie a celou akci zrealizovala od projektového řízení přes dokumentaci, dodávku až po zprovoznění. K teplovodu bylo připojeno 12 bytů, několik rodinných domků, obecní školka, hasičská zbrojnice, kulturní dům a prodejna. Projekt vyvolal v obci dodatečný zájem o připojení a z toho důvodu byla realizována i2. etapa, která již byla realizována v rámci navazujícího dotačního titulu OZE 2. V rámci této akci bylo připojeno dalších 14 domů, bytový dům, obchod. Výstavba započala v srpnu 2017 a byla zprovozněna v říjnu téhož roku.

I zájem obyvatel přesahující kapacitu instalovaného výkonu bioplynové stanice není problém. V rámci letošního dotačního titulu na podporu obnovitelných zdrojů energie (OZE 3), který byl spuštěn začátkem roku 2018 je možné vystavět i špičkovací nebo doplňující zdroj pro BP stanici. Tímto zdrojem je myšlena například kotelna na biomasu (dřevní štěpku, slámu,atd.). Kotelna může bioplynovou stanici doplňovat a v případě servisní odstávky zajistí celou potřebnou dodávku tepla. V rámci OZE 3byly podmínky zlepšeny a při výstavbě kotle na biomasu jsou dotace dokonce80/70/60% (dle velikosti podniku). Předpokládá se, že podmínky budou totožné i pro další kola dotací na OZE). Výhoda varianty spojení BP stanice a kotelny na biomasu je například v možnosti zpracování větví od občanů a z veřejné zeleně. Tento systém si pochvaluje například starosta první energeticky soběstačné obce Kněžice, pan Kazda, který zmínil problémy se sběrem objemného biologicky rozložitelného odpadu kam spadají např.  ořezy větví, tráva atd. Díky štěpkovači a kotelně na biomasu tak veškerý tento odpad pohodlně zpracuje. Finance, které ušetří na svozu bioodpadu, může investovat do příspěvku na štěpkovač, traktorový nosič (aby byl místní svoz snadný) a kontejner. Na štěpkovač lze navíc čerpat dotační podporu.

 Kotelny na štěpku v kombinaci s teplem z BP stanice má i jiné významné přednosti. Nejen úředníci nebo starostové, ale i řadoví občané dostali s novým zákonem o ochraně ovzduší do rukou možnost, jak zabránit lidem v pálení PET lahví nebo jiných zdraví nebezpečných odpadů v domácích kotlích. Trochu dvojsečná zbraň. Občané si navzájem fotí kouř z komína a udávají se, hrozí sipokutami, které se mohu vyšplhat při revizní kontrole kotle až do 50 000 Kč. Díky ekologickému teplu z BP stanice všechny tyto rozmíšky a udávání odpadnou. Kotle už nadále nejsou potřeba a projekt navíc přispěje k zkvalitnění ovzduší v obci.

Budoucnost máte v rukou právě teď

S ohledem na spuštění projektu prekompenzace.cz je patrné, že bioplynové stanice a jejich udržitelnost a smysluplnost budou předmětem diskuzí i nadále. Obzvláště nyní, kdy ze všech stran slyšíme mluvit o cirkulární ekonomice, Evropská unie začíná toto heslo razit ve všech odvětvích a zakotvila jej i do nové legislativy, kterou budeme posléze implementovat v ČR. Bioplynové stanice jsou stavby s životností ne 20, ale klidně i 50 let. Už nyní můžeme tušit, že budou podpořeny dotačně jen ty z nich, které přináší benefity pro své okolí a jejich provoz je nastaven udržitelně. Všechny nemohou být vyloženě odpadářské, avšak metod, jak dosáhnout lepší udržitelnosti je ale mnoho. Nemusíme chodit pro příklad jen do zahraničí. Příkladem může být i projekt Využití technologického tepla z bioplynové stanice Chornice, kde je teplo využito k vyhřívání skleníků na ploše 24 000 m2 a jsou zde pěstována chutná rajčata i během zimy. Nemusíme pak vozit do našich lokálních obchodů nedozrálá rajčata bez chuti a vůně ze stovek kilometrů vzdáleného Holandska či Španělska.

Autor: Michal Došek, NRG flex, s.r.o.