Nebezpečné složky v komunálním odpadu jako limitující faktor výroby bioplynu

Cílem projektu je zmapovat materiálové toky komunálních odpadů kategorie nebezpečný v podmínkách ČR. Udělat prognózu budoucích trendů v oblasti vzniku těchto odpadů a nakládání s nimi. Identifikovat možné nepříznivé dopady na ŽP a na zdraví lidí. Identifikovat možnosti předcházení vzniku těchto odpadů.

Jedním z míst, kde byl realizován rozbor vzorku komunálních odpadů, byla i skládka Přibyšice, která je využívána jako zdroj vstupů pro BPS Přibyšice. V BPS je používán proces anaerobní digesce ADOS, vyvinutý rakouskou společností Innovation und Technik GmbH. Tento proces kombinuje výhody mokré a suché technologie produkce bioplynu, neboť sušina obsahu fermentoru může být upravována v rozmezí 12 – 18 % hmotnosti. Část biologicky rozložitelného odpadu (BRO) pro zpracování pochází ze separovaného domovního odpadu, část z mechanicky předtříděného směsného komunálního odpadu a další část BRO pochází ze středočeských komerčních a průmyslových zdrojů. Zařízení je schopno denně zpracovávat až 100 tun organického odpadu.

Výsledky rozborů směsného komunálního odpadu

Rozbory SKO byly provedeny vždy dvakrát ve vybraném zařízení v každém z krajů ČR. S ohledem na celkový objem vyprodukovaných SKO v ČR, který se v období 2003 – 2013 pohyboval v rozmezí zhruba 3 800 – 5 500 tis.t/rok, se získané výsledky rozborů dají jen velmi omezeně použít ke srovnání rozdílů v obsahu nebezpečných složek, mezi jednotlivými kraji. Zároveň však poskytují poměrně reprezentativní výsledek v obecnější otázce aktuálního obsahu a zastoupení konkrétních nebezpečných složek ve SKO.

Celkový obsah nebezpečných složek ve vzorkovaném SKO činil zhruba 0,6 % (699 kg NO v 116 860 kg SKO).

Z celkového objemu NO představovali zhruba 52 % obaly, které obsahovaly zbytky látek s nebezpečnými vlastnostmi. S ohledem na rozdílnou potenciální nebezpečnost byly tyto obaly dále rozděleny nejen podle druhu obalového materiálu, ale i podle uvedených výstražných symbolů nebezpečnosti. Z celkového objemu nebezpečných složek tvořily: plastové obaly přibližně 29 %, kovové obaly 14 % a skleněné obaly 7 %. Přibližně 18 % z celkového objemu představovaly tlakové nádoby – spreje se zbytky původního obsahu nebo nevyčerpaných hnacích plynů.

Z hlediska druhu potenciální nebezpečnosti převažovaly obaly obsahující zbytky látek hořlavých a dráždivých. Potenciálně zřejmě nejškodlivější obaly se zbytky látek nebezpečných pro životní prostředí, tvořily méně než 1 % z celkového objemu nebezpečných složek.

Dalším výrazněji zastoupeným znečištěným odpadem byla vyřazená elektrická a elektronická zařízení obsahující nebezpečné látky neuvedená pod čísly 20 01 21 a 20 01 23, která tvořila zhruba 23 % z celkového objemu nebezpečných složek. Pro účely vážení této nebezpečné složky byly od zařízení odděleny hmotnostně významné části, bez nebezpečných vlastností (např. v případě nástěnných hodin byl zohledněn pouze strojek s navazujícími převody).

Zbylé nebezpečné složky představovaly Barvy, tiskařské barvy, lepidla a pryskyřice obsahující nebezpečné látky (zejména tonery) - 2,5 %, Baterie, akumulátory – 2,2 %, Zářivky a jiný odpad obsahující rtuť -1 %, Jiná nepoužitelná léčiva neuvedená pod číslem 20 01 31 – 0,8 % a Rozpouštědla – 0,7 %. Zde je třeba zdůraznit, že hmotnostní podíl jednotlivých složek je odlišný od jejich početního zastoupení a rovněž od poměrného zastoupení skutečně nebezpečné složky odpadu. Z tohoto hlediska získávají na významu hmotnostně méně zastoupené nebezpečné složky, jako např. baterie a akumulátory, nebo nepoužitelná léčiva.

Celkové výsledky rozborů jsou uvedeny v následující tabulce:

Rizika nebezpečných složek v komunálním odpadu pro BPS

Se zástupcem BPS Přibyšice byla následně diskutována potenciální nebezpečnost jednotlivých složek z hlediska technologie i výstupů BPS. Výsledky diskuze jsou znázorněny v následující tabulce.

Z výsledků diskuze vyplývá, že technologie předtřídění je schopna odstranit většinu nebezpečných složek odpadu před jejich vstupem do procesů BPS. Problém nastává v případě složek, které se mohou zcela nebo částečně uvolnit z účinně separovatelných obalů a následně (vylouhovat) v procesu míchání rozemletého odpadu s vodou.

Z hlediska technologie je jediným rizikem odpadní olej a tuk, který může ulpívat na částech technologie a způsobovat její nadměrné namáhání (míchací lopatky, síta). Z hlediska bioplynu může jeho kvalitu negativně ovlivňovat přítomnost residuí rozpouštědel. Největší rizika spočívají v ovlivnění kvality digestátu a kompostu, kam mohou přecházet rezidua rtuti z rozdrcených odpadních zářivek, olejů a tuků, barev, lepidel, pryskyřice, léčiv a omezeně i z odpadních elektrozařízení.

Autor: L. Nobilis, ECO trend s.r.o.