pátek, 23. prosince 2011
V reakci na Cenové rozhodnutí Energetického regulačního úřadu č. 7/2011 ze dne 23. listopadu 2011, kterým se stanovuje podpora pro výrobu elektřiny z obnovitelných zdrojů energie, kombinované výroby elektřiny a tepla a druhotných energetických zdrojů, zveřejňuje CzBA své stanovisko k problematice sušení digestátu. Týká se bodu (1.6.), který stanovuje výkupní ceny a zelené bonusy pro spalování bioplynu, skládkového plynu, kalového plynu a důlního plynu z uzavřených dolů (viz tab. 1), a bodu (1.6.2.), dle kterého je u bioplynových stanic kategorie AF1 uvedených do provozu po 1. lednu 2012 včetně podmínkou pro poskytnutí podpory výroba a efektivní využití vyrobené tepelné energie minimálně v úrovni 10 % vůči vyrobené elektřině v daném roce, s výjimkou elektřiny pro technologickou vlastní spotřebu elektřiny a tepla.
Fermentací biomasy za anaerobních podmínek získáváme kromě energie ve formě bioplynu také digestát, který je možno používat jako kvalitní organominerální hnojivo. Oproti klasickým stájovým hnojivům (surová kejda) má mnoho předností, sníženou koncentraci patogenů, při manipulaci dochází k redukci zápachu, obsah žádoucích živin (N, P, K, atd.) je zachován, obsahuje žádoucí formy organického uhlíku (prekurzory humusových látek) atd. Používá-li ho jeho producent pro vlastní potřebu a není tedy uvedeno do oběhu, není nutné žádat o jeho registraci. Využívání digestátu znamená pro zemědělce finanční úsporu z hlediska náhrady minerálních hnojiv.
Sušení digestátu určeného pro přímou aplikaci na pole není efektivní způsob využití vyrobené tepelné energie. Při sušení sice snižujeme obsah vody v digestátu a roste tím obsah organické sušiny, čímž se sníží náklady na dopravu a skladování takového materiálu, dochází však i k výraznému snížení obsahu dusíku (až o 95%!), především v amoniakální formě, která je snadno využitelná rostlinami.
Amoniak se přirozeně vyskytuje ve dvou formách, a to buď jako kation NH4+, nebo v neiontové formě jako NH3, který se jako plyn snadno uvolňuje do ovzduší. S rostoucím pH a teplotou převládá výskyt neiontové formy (viz obr. 1).
Obr. 1: Distribuční diagram - amoniak/amonný iont, závislost na pH a teplotě
Při sušení dochází nejen ke znehodnocování digestátu jako hnojiva, ale i ke vzniku pachových emisí. Prahová koncentrace pachu NH3 je asi 500 µg.m-3. Emise amoniaku mají závažné důsledky pro životní prostředí. Uvolněný amoniak se v atmosféře rychle váže na vodu a tím způsobuje změny charakteru dešťových srážek. Podílí se na okyselování půd a podporuje eutrofizaci vod (nárůst řas a sinic).
Česká bioplynová asociace nedoporučuje sušení digestátu určeného k přímé aplikaci na zemědělskou půdu a tento způsob jeho zpracování nepovažuje za efektivní využití vyrobené tepelné energie. Během sušení dochází k redukci obsahu amoniakálního dusíku až o 95%, čímž jsou dramaticky eliminovány hnojivé účinky takto zpracovaného materiálu. Zároveň dochází k prudkému zvýšení emisí amoniaku a s tím spojených pachových emisí.
FT Sun
