Třetí bioplynka v Česku začala vyrábět biometan

V této počáteční fázi dodává Energetické centrum Horní Suchá do veřejné plynovodní sítě zhruba 2000 metrů krychlových biometanu denně. Maximální výkon stanice je 450 m3 vyrobeného biometanu za hodinu. „S ohledem na zahájení zkušebního provozu plánujeme letos vyrobit více než 1 milion m3 biometanu,“ říká Sebastian Sikora, jednatel společnosti Organic technology, která stanici v Horní Suché provozuje.

V Horní Suché vyrábějí biometan z biologicky rozložitelného odpadu. Využívají se tak zbytky z výroby potravin a nápojů nebo zbytky nevhodné k jídlu například kvůli prošlé lhůtě spotřeby. Jedná se zejména o kuchyňské zbytky a gastro odpady. Kapacita závodu je 20 000 tun bioodpadu ročně, z kterého lze vyrobit až 3,2 milionu m3 biometanu. Dalším produktem je ekologické hnojivo vhodné pro použití v zemědělství.

Oba plyny – zemní plyn a biometan – jsou svými vlastnostmi zaměnitelné, takže odběratelé rozdíl nepoznají. „Dál zvyšujeme podíl biometanu v naší distribuční síti. Jedná se o zelený a plně obnovitelný plyn, který se navíc nemusí odnikud vozit a může se vyrábět přímo v místě spotřeby,“ říká Andrej Prno, který má připojování bioplynových stanic v GasNetu na starosti.

GasNet připojil ke své soustavě první bioplynovou stanici v roce 2019. Jednalo se o zařízení v Rapotíně u Šumperku, které postavila energetická skupina EFG. Loni spustila výrobu biometanu (což je bioplyn vyčištěný o oxid uhličitý a další nežádoucí příměsi) druhá bioplynka, kterou vlastní Zemědělské družstvo chovatelů a pěstitelů Litomyšl.

Biometan je perspektivní palivo, do roku 2030 by mohl nahradit 5 až 10 procent spotřeby zemního plynu v Česku. Problém je v nastavení dotačních podmínek. V České republice je více než 550 bioplynových stanic, ty se však zpravidla zaměřují na výrobu štědře dotované „zelené“ elektřiny. Naopak výroba biometanu dodnes není nijak finančně zvýhodněna a vyplatí se jen díky vysoké ceně zemního plynu na evropském trhu.

Zdroj: Ekonomický deník