Úspěšná konference BIOPLYN 2010

Konferenci zahájil Robin Profeld, který uvítal účastníky a zahájil první blok přednášek, kde prezentovali především zástupci státní sféry a odborných organizací. Jitka Götzová seznámila posluchače s problematikou bioplynových stanic z pohledu Odboru bezpečnosti potravin Ministerstva zemědělství. Následoval zástupce Ministerstva životního prostředí Vladimír Vlk, který přednášel na téma Platná legislativa v oblasti schvalování bioplynových stanic. Jan Štambaský, který zastupuje Českou republiku v Evropské bioplynové asociaci, seznámil posluchače s touto organizací a jejími činnostmi. Dotační program EKO-ENERGIE k výstavbě bioplynových stanic představil Viktor Mareš, zástupce Agentury pro podporu podnikání a investic CzechInvest.

Po přestávce následovaly ještě čtyři přenášky zástupců vysokých technických škol, včetně zahraničního zástupce ze Slovenska. Zahájil Michal Dohányos z Vysoké školy chemicko-technologické, který shrnul výsledky dvouletého projektu „Intenzifikace produkce bioplynu“. Na projektu spolupracovali pracovníci VŠCHT Praha a ENKI Třeboň. Pokračovala Jana Zábranská z VŠCHT Praha, která přednášela o problémech pěnění v anaerobních fermentorech. Příspěvek uváděl příklady situací, které vedou k pěnění a možnosti jejich předcházení a nápravy. Příspěvek Luboše Babičky z České zemědělské univerzity v Praze měl název „Digestát a co s ním dál?“, vyvolal mezi posluchači zájem a bouřlivou diskusi. Zahraniční zástupce ze Slovenské technické univerzity v Bratislavě Miroslav Hutnan přednesl příspěvek na téma „Vliv dávkování různých substrátů na provoz bioplynové stanice“.

Po polední pauze mluvil Markus Ortner z Univerzity přírodních zdrojů a aplikovaných přírodních věd z Vídně na téma „Využití přírodní digesce v potravinářském a nápojovém průmyslu“. Následovala přednáška Františka Straky z Ústavu pro výzkum a využití paliv o ohrožení procesů anaerobní fermentace při zpracovávání dusíkem bohatých substrátů. Dvě další přednášky na sebe navazovaly, přednesli je zástupci Ústavu živočišné fyziologie a genetiky AV ČR, Kateřina Fliegerová a Jan Kopečný. Hovořili o biocenóze bioplynového fermentoru, což je složitý komplex bakterií a metanogenů a o tom, jak lze toto složení mikrobiální populace v bioreaktoru určit. Pavel Šišulák z firmy LUTECH A/S s.r.o. představil posluchačům drtící a řezací zařízení firmy VOGELSANG.

Po pauze pokračoval další zástupce STU, fakulty Chemické a potravinářské technologie, Igor Bodík na téma „Restaurační odpady - potencionální substrát ke zvýšení produkce bioplynu na komunálních čistírnách odpadních vod“. Problematiku siloxanů v bioplynu pravidelní návštěvníci konference BIOPLYN znají, tento rok se od Karla Ciahotného VŠCHT Praha dozvěděli další informace, jak se tento problém řeší v provozu na Ústřední čistírně odpadních vod Praha. Následovala přednáška Karla Bušty z Ministerstva životního prostředí ohledně aplikací oxidu uhličitého a jeho uplatnění pro udržitelnou chemii. Závěr prvního dne konference patřil Janu Matějkovi z České bioplynové asociace, který seznámil posluchače s činností této organizace a se základním dokumentem výzkumu v oboru výroby a využití bioplynu – Strategickou výzkumnou agendou.

Po prvním nabitém dni konference BIOPLYN 2010 se posluchači i přednášející sešli na společenském setkání, které proběhlo v restauraci Masné krámy.
Druhý den zahájila program Manuela Beyer (EWE Biogas GmbH&Co.KG), která shrnula situaci bioplynových stanic v Německu a poukázala na důležitý fakt bezpečnosti. Následovalo několik přednášek, které se věnovaly tématu čištění bioplynu a jeho možnému vtláčení do plynovodních sítí. S technickými, legislativními a ekonomickými aspekty pro vtláčení biomethanu do plynárenských sítí posluchače seznámil Tomáš Voříšek z organizace SEVEn, Střediska pro efektivní využívání energie. Věnoval se i aktuální situaci v České republice. Příspěvek Daniela Tenkráta, VŠCHT Praha, seznámil posluchače s problematikou energetické účinnosti přeměny bioplynu na biomethan a porovnal vhodnost vtláčení biomethanu do plynárenské sítě a využití biomethanu jako CNG pro pohon vozidel. Blok přednášek se zaměřením na biomethan uzavřel Wolfgang Köppel, DVGW-Forschungsstelle, s přednáškou obsahující výsledky monitorování německých bioplynových stanic, které upravují surový bioplyn na biomethan, který lze využívat jako zemní plyn. Následovala ještě stručná přednáška Václava Holovčák, Bonett Gas Investment, a.s., který přestavil špičkovou kanadskou technologii na čištění bioplynu Xebec PSA.

Po přestávce byl na programu poslední blok přednášek. Zahájil František Straka, Ústav pro výzkum a využití paliv, a.s., který hovořil na téma Kultivace autotrofních zelených řas na spalinovém CO2. Následovala přednáška od Petry Auterské, ODOUR, s.r.o., která přednesla velmi zajímavý příspěvek o praktických zkušenostech s emisemi pachových látek na bioplynových stanicích. Zájem posluchačů vzbudil i Tomáš Jachek, TÜV NORD Czech, s.r.o., který mluvil o bioplynové stanici jako o stanoveném výrobku ve smyslu zákona č. 22/1997 Sb. Na závěr konference přednášeli zástupci VŠCHT Praha, Jana Koubová a Jindřich Procházka, o významu mikronutričních prvků pro aktivitu anaerobních organizmů a o problematice amoniakálního dusíku v anaerobních reaktorech.

Konference se zúčastnilo okolo 130 posluchačů, včetně 5 zahraničních přednášejících. Své příspěvky formou posterů představilo sedm převážně doktorandských studentů vysokých technických škol, včetně zástupce ze Slovenska. Zájem účastníků i firem prezentující své výrobky a služby v oblasti bioplynu svědčí o zajímavém odborném programu a slibuje bohatou účast i do dalších let.
Pořadatelé děkují pracovníkům Krajského úřadu za vynikající spolupráci a všem aktivně zúčastněným, přednášejícím i autorům posterů, za spolupráci při tvorbě odborného programu.