Úspěšný 6. ročník mezinárodní konference BIOPLYN

Konference byla zahájena přednáškami zástupců státní sféry. Zahajoval Miroslav Hájek (Ministerstvo životního prostředí), který mluvil o předpisech, které se vztahují k výstavbě a provozu bioplynových stanic. Potom přednášel zahraniční zástupce Centra obnovitelných zdrojů a hospodárnosti z Řecka, Sioulas Konstantinos, který představil zajímavý projekt BiogasIN, který se soustřeďuje na rozvoj trhů s bioplynem ve střední a východní Evropě. Pro program „BIOGASIN“ o Financování bioplynových projektů a podpoře veřejnému sektoru v regionu střední Evropy byla konference BIOPLYN 2011 prvním prezentačním fórem. Následovala přednáška „Environmentální technologie EU a integrovaná prevence resortu MZe“ zástupce Petra Zajíčka (Ministerstvo zemědělství). Příspěvek Romana Koutného (Státní fond životního prostředí) přiblížil operační program životní prostředí, konkrétně prioritní osu 3, podporu bioplynových stanic. Cílem podpory je především udržitelné využívání obnovitelných zdrojů energie, prosazování úspor energie a zvýšení využití OZE při výrobě elektřiny a tepla. V tématu pokračovala Lenka Melounová (SFŽP), která v tomto operačním programu představila podporu bioplynových stanic v rámci prioritní osy 4 (zkvalitnění nakládání s odpady a odstraňování starých ekologických zátěží). Prioritní osa č. 4 podporuje BPS zpracovávající bioodpady při splnění podmínky, že min. obsah vsádky bude tvořit bioodpad. Zatím podporované projekty s celkovými náklady 831 mil. Kč získaly podporu 285 mil. Kč. Zásadní informací pro potencionální žadatele je seznam možných příjemců podpory: obce a města, svazky obcí a kraje a jejich příspěvkové organizace, obchodní společnosti vlastněné ze100% veřejnoprávními subjekty. Podnikatelské subjekty při maximální výši podpory pro jednoho žadatele 50 mil. Kč. Velký počet účastníků obklopil o přestávkách autory těchto přednášek s dalšími dotazy a upřesněními.

Po krátké dopolední pauze hovořil Henning Hahn z Institutu pro větrnou energii a zásobování energiemi v Německu na téma financování bioplynových projektů ve střední a východní Evropě. Následoval blok přednášek, které byly zaměřeny na bezpečnost a legislativu. Příspěvek „Požadavky platné technické legislativy při uvádění bioplynové stanice do provozu“ přednesl Tomáš Jachek, zástupce firmy TÜV NORD Czech, s.r.o. Následoval příspěvek „Závazná odborná stanoviska Technické inspekce ČR“, který prezentoval Oldřich Küchler (TIČR). Poslední přednáška na toto téma byla od Václavy Kociánové (Státní úřad inspekce práce), ohledně zkušeností inspektorátů práce z kontrol na bioplynových stanicích. Po polední pauze na oběd pokračoval program odborným blokem na odsiřování a výrobu bioplynu. Zahájila Jana Zábranská (Vysoká škola chemicko-technologická v Praze) příspěvkem na téma „Externí biologické odsiřování bioplynu“. Následoval stručný příspěvek Markéty Schauhuberové (Česká plynárenská unie) na téma „Bio(plyn) v dopravě“, autorka přednesla výhody stlačeného zemního plynu v dopravě a uvedla příklady, ve kterých zemích CNG i bioplyn fungují již mnoho let ke spokojenosti uživatelů. Následovaly dvě přednášky, které spolu úzce souvisely. První přednesla Kateřina Fliegerová (Ústav živočišné fyziologie a genetiky AV ČR) a druhou Jindřich Procházka (VŠCHT Praha, Ústav technologie vody a prostředí). Obě přednášky se týkaly anaerobních hub a jejich možného využití v technologii výroby bioplynu. Následoval příspěvek Tomáše Turka (E.ON Trend, s.r.o.), který přiblížil posluchačům německé zkušenosti s čištěním a vtláčením biomethanu do plynárenských sítí a náhled na aktivity společnosti E.ON na území ČR. Tento blok přednášek ukončil Václav Holovčák (Bonett Gas Investment, a.s.), který hovořil o úpravě bioplynu na biomethan a jeho následném využití jako bio-CNG nebo vtláčení do plynárenských sítí.

Poslední blok přednášek prvního dne byl již uveden dvěmi předcházejícími přednáškami, hovořilo se o úpravě a čištění bioplynu na biomethan a jeho následnému využití. První příspěvek přednesl Daniel Tenkrát (Vysoká škola chemicko-technologická v Praze). Ten představil posluchačům předpisy pro vtláčení biomethanu do plynárenských sítí a především nově vydané TDG 983 01 Vtláčení bioplynu do plynárenských sítí – požadavky na kvalitu a měření. Další příspěvek ke stále více diskutovaném tématu biomethanu přednesl Vlastimil Dvořák (RWE Plynoprojekt, s.r.o.). Možnou cestou k maximálnímu využití energetického potenciálu bioplynu hledá evropská energetická legislativa v jeho úpravě na kvalitu zemního plynu a následném vtláčení do plynárenských sítí. Osm evropských zemí v současné době vtlačuje cca 500 mil.m3/rok biomethanu do plynárenských sítí. Příspěvek byl zaměřen i na úskalí vtláčení v oblasti ekonomiky a vyvolal další diskusi mezi posluchači konference. Navazoval příspěvek Tomáše Bičáka (RWE Plynoprojekt, s.r.o.). Byl vysvětlen princip organického Rankinova cyklu a jeho možnosti pro využití při výrobě elektrické energie. Příspěvek obsahoval také energetickou bilanci při využití ORC cyklu na bioplynové stanici a při vtláčení biomethanu do plynovodu. Následoval příspěvek Tomáše Hlinčíka (VŠCHT), který představil výhody a obtíže při transportování bioplynu na větší vzdálenosti a různá řešení. Bohatý program prvního dne konference zakončil příspěvek Pavla Izáka (Ústav chemických procesů AV ČR) na téma čištění bioplynu. Příspěvek představil novou metodu odstranění nečistot a oxidu uhličitého z bioplynu, a to pomocí kondenzující vodní membrány.

Již se stalo téměř tradicí, že diskuse posluchačů a přenášejících pokračují i na večerním neformálním setkání v restauraci Masné krámy. Ani tento rok nebyl výjimkou a všichni se příjemně pobavili i občerstvili.

Druhý den konference zahájil přednáškou Josef Maroušek (Jihočeská univerzita v Českých Budějovicích), který představil nové poznatky při využití procesu extruze fytomasy při výrobě bioplynu. Následovala přednáška, kdy se autoři pomocí směsi enzymů pokoušeli zvýšit produkci methanu v bioplynu z celulózových materiálů. Přednášel Tomáš Makulak ze Slovenské technické univerzity v Bratislavě, Oddělení enviromentálního inženýrství. V přednáška Bohuslava Málka (SEVEn, o.p.s.) byla shrnuta charakteristiku současného trhu s bioplynem v České republice, byla představena opatření pro zvýšení energetické efektivnosti bioplynových stanic a uvedeno několik změn nástrojů veřejné podpory bioplynových zařízení. Velký zájem mimo jiné získala i přednáška Miroslava Kajana (ENKI o.p.s.), který posluchačům představil přípravu projektu, realizaci i provozní zkušenosti z bioplynové stanice Třeboň. Zde se podařilo zvýšit využití primární energie bioplynu oddělením výroby (bioplynová stanice) a energetickým využitím v místě spotřeby elektrické energie a tepla. Poslední přednášku v prvním bloku prezentoval Crispin Celis (VŠCHT) na téma změna kvality fermentovaného materiálu při mikroaerobní fermentaci.

Druhý blok přednášek zahájil Tomáš Voříšek (SEVEn Energy s.r.o.), který představil projekt COACH BIOENERGY, jenž má za cíl podporu rozvoje energetického využívání biomasy a bioplynu v regionu střední Evropy. Následovala přednáška Petry Auterské (ODOUR, s.r.o.), která seznámila posluchače s chybami v projektové dokumentaci a při realizaci bioplynového zařízení, které vedou obyvatele k nesouhlasu se stavbou takového zařízení ze strachu ze zápachu. Dnešní technologie při správném provozu žádný obtěžující zápach do prostředí nevypouští. Potom byly na programu dvě spolu související přednášky, Františka Straky (Ústav pro výzkum a využití paliv) a Jana Bartáčka (VŠCHT) na téma významu mikronutrientů v procesu anaerobní fermentace. V posledních letech sílí zájem o využívání trávy jako substrátu pro bioplynové stanice, bližší informace poskytli v posledních dvou přednáškách Luděk Kamarád (Univerzita přírodních zdrojů, Vídeň) a Viera Špalková (Slovenská technická univerzita v Bratislavě). Program odborné konference BIOPLYN 2011 byl naplněn mixem přednášek z oblasti legislativy, informacemi ze státní správy, možnostmi financování projektů souvisejících s bioplynem i provozními zkušenostmi. Prostor měly i příspěvky týkající se čištění bioplynu a jeho vtláčení do plynárenských sítí, stejně tak i nové výsledky a zkušenosti z výzkumných projektů týkajících se procesu anaerobní fermentace a produkce bioplynu. Účastníci i většina přednášejících absolvovali dvoudenní konferenci v hojném počtu a hodnotili letošní ročník jako velmi úspěšný.