Bioplynové stanice z pohledu provozu aktuálně tíží několik faktorů. Prvním z nich je poruchovost technologie včetně řídicího systému a drahý servis, kdy každý den neplánované odstávky stojí provozovatele statisíce korun. Dalším faktorem je zastaralost řídicího systému a nemožnost jej rozšiřovat o nové technologie související například s připojením do distribuční soustavy plynu.
Chybějící zázemí
V období významně podporovaném dotacemi po roku 2010 rostly v České republice bioplynové stanice jako houby po dešti. České firmy v té době ještě nebyly na dodávku technologií zdaleka tak připraveny jako dnes, proto většina bioplynových stanic byla osazena zahraničními technologiemi. Řada těchto dodavatelů zanikla nebo se přeorientovala na jiný byznys. Zároveň už nemusejí být na trhu k dispozici náhradní hardware řídicího systému, což může mít pro provozovatele bioplynových stanic fatální následky. „Tuto situaci jsme například řešili u bioplynové stanice na Příbramsku, kde jsme po bývalém zahraničním dodavateli nahrazovali jeho poruchový řídicí systém českým systémem SandRA,“ říká Tomáš Bauer, vedoucí odborné skupiny společnosti ZAT, která se na trhu dodávek řídicích systémů pro energetiku a průmysl pohybuje přes 60 let.
Nač se soustředit
Moderní řídicí systémy disponují řadou technologických novinek, jako jsou automatický provoz s možností využití vzdáleného dohledu, přehledná vizualizace a ovládání. Zároveň poskytují vyšší spolehlivost, lepší kybernetickou bezpečnost a podstatně pohodlnější správu.
Pro úsporu nákladů bioplynových stanic je důležité celkové nastavení řídicího systému a propojení řízení jednotlivých technologií. Tím lze dosáhnout snížení provozních nákladů a zefektivnění výroby elektrické energie a tepla. Sledováním a vyhodnocením vhodných provozních dat je také možné snížit servisní náklady a případné ztráty při neočekávaných odstávkách prostřednictvím plánované údržby nebo výměny jednotlivých částí technologie.
I při výměně řídicího systému může provozovatel ušetřit. „Pokud analýza ukáže, že je pro provozovatele bioplynové stanice ještě rentabilní zachování části technologie, zajistíme pouze částečnou výměnu. Řídicí systém SandRA lze díky vlastnímu vývoji velmi dobře napojit na technologie jiných dodavatelů. To řada krabicových řešení ze své podstaty neumožňuje. Umíme realizovat jak výměnu celého řídicího systému, tak jen hlavního PLC,“ upřesňuje Tomáš Bauer. Jelikož jde o český řídicí systém, odpadá problém s případnou komunikací – komplexní zaškolení i technická podpora probíhají v českém jazyce.
Firma je také schopna do řídicího systému integrovat řadu nových technologií, jako jsou vtláčení, čištění biometanu, chromatograf, odorizace a jiné.
Nadřazený systém pro správu BPS a energií
Další možností, jak zvýšit ziskovost bioplynové stanice, je flexibilní řízení. Trendem v energetice je takzvaná decentralizace spočívající ve vytváření malých zdrojů, které dokáží zajistit částečné nebo úplné pokrytí elektrické energie v dané lokalitě. „Provoz BPS je zapotřebí stále sledovat a s tím přizpůsobovat chod tak, aby byl provoz BPS co nejvíce efektivněji provozován. S naším systémem lze BPS provozovat jako agregát flexibility. Pomocí inteligentního softwarového nástroje víte, kdy je cenově výhodné dodávat energii do sítě a kdy ji naopak uchovat v podobě skladování plynu,“ doplňuje Tomáš Bauer. Systém SimONet, který ZAT k tomu používá, lze jednoduše propojit se systémy třetích stran.
BPS lze řídit i z mobilu
Novinkou posledních několika let jsou nové platformy umožňující například sběr, přenos, analýzu a zobrazení dat. Podle Tomáše Bauera mohou dnes například majitelé či zaměstnanci bioplynové stanice přes svá mobilní zařízení jednoduše sledovat a řídit chod technologií. „Přístupy lze snadno nastavovat podle uživatelských oprávnění. Informace jsou jednoduše dostupné na operátorském pracovišti, ale i v tabletech, PC i dalších chytrých zařízeních. Moderní systémy, které na bioplynové stanice nasazujeme, dokážou zodpovědnou osobu upozornit na nestandardní situace nebo samy učinit nápravná opatření,“ uzavírá Bauer.
FT Sun
